Historie Sokola Žerotín

    V Žerotíně, na konci 19. století, uvědomělí rolníci a místní inteligence pochopili příležitost založení spolku, který by sloužil nejen zdatnosti tělesné, ale ruku v ruce by šířil i mravnost společenskou, kulturní, osvětovou činnost a slovanské vlastenecké uvědomění. Tito první průkopníci vyhledávali stejně smýšlející nadšence i v okolí, a tak se dozvídáme z historických pramenů, že již v roce 1896 se uskutečnila v Žerotíně "Matiční slavnost" za účasti Sokolů z Litovle (13 bratrů) a našich žerotínských cvičenců. Matice školské byly zakládány v druhé polovině roku 1870 pro provozování českých škol, opatroven a knihoven v místech národnostně ohrožených.

    Velkými propagátory a šiřiteli nových myšlenek v Žerotíně byli Josef Hammer, řídící učitel zdejší školy; Alois Lukeš, rolník; Josef Motáň, rolník; Václav Sýkora, účetní ve sladovně; Alois Škoda, rolník; Jan Ryšavý a další.

    K celkovému orientačnímu přehledu o tehdejší vesnici je třeba říci, že v té době měla naše obec 76 čísel popisných a 509 občanů. Občané se živili výhradně zemědělstvím; malé procento pracovalo v blízkých železárnách a strojírnách ve Štěpánově a také ve zdejší sladovně. Přirozenou snahou všech těchto lidí bylo po práci, o svátcích a v časových údobích menšího pracovního vytížení scházet se za účelem zábavy a rozptýlení v besedách po domech, v létě pak na návsi při zábavě a radovánkách. A tady se nabízela síla sokolské myšlenky, která se šířila jak u nás, tak i v sousedních vesnicích.

    V plném nadšení pro tuto krásnou věc bylo posléze přikročeno k přípravě založení místní tělocvičné jednoty.

    Předem byl ustanoven přípravný výbor, který tvořili funkcionáři: Karel Nemluvil, starosta; Alois Škoda, zástupce starosty; Jan Ryšavý, náčelník; Josef Motáň, jednatel; Václav Sýkora, pokladník. Kromě těchto zakládajících občanů se přihlásilo i mnoho dalších příznivců - přispívajících členů.

    Po ukončení přípravných prací se 10. prosince 1899 konala veřejná schůze k založení Sokola v Žerotíně jako první v celém širokém okolí. Ihned se přistoupilo k organizačním opatřením, kde největší zásluhu v této činnosti měl Jan Ryšavý z č. 69, úředník; Václav Sýkora, účetní a J. Batěk, nadsladovní. Nejlepší cvičenec byl Alois Lukeš z č. 23, k čemuž přípravu získal na hospodářské škole ve Vyškově. Sokol první léta plnil velmi dobře své povinnosti a teprve později, po odchodu br. Ryšavého na vojnu, činnost poněkud ochabla. Ale zase byla posílena obětavým cvičitelem, br. Václavem Volným, asistentem stavební firmy Douša a Chrudimský, kteří prováděli výstavbu školy v Žerotíně. Br. Volný byl původem z Čech a za jeho vedení vyrostlo mnoho nadšených cvičenců. Je třeba vzpomenout prvních sokolských nadšenců sokolské myšlenky z Hnojic a Pňovic - mužů, kteří k nám do Žerotína přicházeli do cvičení. Zde za velmi skromných poměrů začínají cvičit muži a již v roce 1900 se uskutečňuje veřejné sokolské cvičení v zahradě na zámku, zvané Sokolská slavnost v Žerotíně. Cvičení se začalo na "humnech" v zámku. Humna, to byly níže úrovňové prostory (od silnice) na výrobu sladu z ječmene.

    Nástupem "mladé krve" - dospěli bratři Antonín Nečesaný a další - a za vydatné pomoci jednoho ze starších, br. Aloise Lukeše, opět přivedli Sokol na dobrou úroveň. K této činnosti tělovýchovné přispěli svými znalostmi a velmi obětavou prací i další členové Sokola a příznivci činnosti kulturně-výchovné, osvětové a vzdělávací. V Žerotíně se v této době vyvíjela i Rolnicko-čtenářská beseda, jako spolek vzdělávací a knihovní. Představitelé obou složek, tedy Sokola a Besedy, spojili své úsilí k co největšímu vzdělání dospívající mládeže. Půjčování knih dále samostatně zabezpečovala Beseda. Po stránce osvětové, kulturní a společenské po spojení sil došlo k nebývalému rozkvětu kulturní činnosti v obci. Členové Sokola a Besedy pořádali střídavě divadla s dobře nacvičenými zpěvy a písněmi. Došlo k sestavení pěveckých sborů mužských, ženských i smíšených za dirigování nadučitele Josefa Hammera a po jeho odchodu v roce 1919 se ujal této záslužné činnosti nadučitel Josef Hudec. Nadučitel Josef Hammer během svého působení v Žerotíně vyučil mnoho hochů hře na housle. Pěvecké sbory si udržely vysokou úroveň až do roku 1919. Pozoruhodných úspěchů také získalo v širokém okolí známé žerotínské sexteto. Zakladatelem, dirigentem a houslistou tohoto hudebního kroužku byl v roce 1896 první sokolský náčelník Jan Ryšavý, účetní ve sladovně bytem na hospodě č. 69 (Klajblovo). Spoluzakladateli byli František Zbořil z č. 68; Alois Motáň z č. 3; Jaroslav Gébl - klarinet; Alois Vyhnánek č. 3 - basa; Antonín Nečesaný č. 12 - housle; Josef Hammer - nadučitel.

    V roce 1904 dali majitelé sladovny Sokolu výpověď z prostorů tělocvičny i místa v zámecké zahradě. V důsledku toho se Sokol odstěhoval do místní sušárny na Pazdernu za dědinou. Činnost tím velice utrpěla. Zvláště se želela ztráta možnosti pořádat akce v zámecké zahradě, ve které byl nádherný park mimořádnou kulisou pro krásná sokolská cvičení a jiné kulturně osvětové akce navštěvované lidmi z širokého okolí. Na pozvání zde vystupovali i členové profesionálních sborů, např. pěvecký a hudební sbor Žerotín z Olomouce. Zahrada však byla v roce 1904 nesmírnou vichřicí zcela zdevastována. Byly vyrvány stromy, některé i vzácné. Tato spoušť se týkala i Zadní zahrady. Cvičení na Pazderně činilo větší nároky na čas i podmínky na cvičení, ale úsilí složek nepolevilo, a tak bylo možno již v roce 1905 uspořádat zdařilé sokolské veřejné cvičení v Umlaufově zahradě (za mlékárnou) s opět velkou účastí jak místních, tak i přespolních, zvláště z Litovle, a to 17 borců, 9 žen a 8 dorostenců.

    Náš Sokol pořádal i v zimních měsících tělocvičné akademie, přednášky a plesy na sále u Maulerů, kde zvláště pro tělocvičná vystoupení nebyly nejlepší podmínky.

    Rok 1906 přinesl do činnosti Sokola velkou a příjemnou změnu v tom, že v nové škole byla v přízemí získána jedna třída jako tělocvična. Sokolská myšlenka tím nabyla na síle, cvičili muži, dorost a žáci. Ke stávajícímu nářadí se získalo i nové, a tak tělocvična byla téměř vždy odpoledne a večer v provozu. Starší cvičenci s láskou vzpomínali na léta mládí, na to, jak se ochotně plnily úkoly v kázni i docházce a také s humorem na "Služby", což představovalo donést z domu dříví na podpal v kamnech a úklid tělocvičny. A na radosti, kdy po cvičení se nechtělo ještě domů a sedělo se v družném hovoru a čtení sokolských časopisů. Naproti tělocvičny byl byt pana řídícího školy a je nutno uznati, že klidu někdy večer bylo namále, ale při dobré vůli na obou stranách a ve vzájemném porozumění všechno šlo.

    Dobrá spolupráce a kolektivní snaha o výsledky ukázala okamžitý výsledek: dne 1. července se konalo okrskové cvičení v Žerotíně, kde mimo bratří a sester z okrsku vypomáhali i cvičenci z Litovle.

Stručná historie jednoty (1899 - 1999)

1899 - Sídlo sokolské župy přeneseno z Olomouce do Litovle. Župa byla tehdy rozdělena na 4 okrsky: olomoucký, prostějovský, litovelský a zábřežský. K litovelskému patřily jednoty Litovel, Loštice, Police a Žerotín.

1901 - Příprava na IV. všesokolský slet v Praze.

1904 - Okrsek Litovel byl rozdělen - Loštice a Police byly připojeny k Zábřehu a Litovel Žerotín k Olomouci.

1906 - Získána nová tělocvična v přízemí školy

Do roku 1907 cvičili štěpánovští občané v TJ Sokol Žerotín. V tomto roce zakládají vlastní tělocvičnou jednotu.

1912 - Dorost a muži se zúčastnili VI. všesokolského sletu

1914 - V důsledku vypuknutí 1. světové války byly přerušeny přípravy na všesokolský slet.

1919 - Založen odbor žen Sokola Žerotín

1920 - Příprava na všesokolský slet

1921 - Severomoravská župa byla rozdělena na Olomouckou a Severomoravskou se sídlem v Zábřehu. Došlo k utvoření obvodního okrsku Štěpánov z jednot Hnojice, Moravská Huzová, Pňovice, Štarnov, Štěpánov, Šternberk a Žerotín.

1922 - V rámci pozemkové reformy získal Sokol Žerotín 52 arů a 54 metrů.

1924 - Sokolu Žerotín byly v rámci pozemkové reformy přiděleny další 3 měřice.

1925 - Úprava hřiště za Čoukovým sadem

1928 - Sokol Žerotín inicioval sbírku na postavení pomníku padlým ve světové válce.

1935 - Získání pozemku ke stavbě sokolovny a zřízení letního cvičiště. Členové a příznivci Sokola věnovali Sokolu Žerotín na stavbu sokolovny 78 arů a 40 m². Plánovaná výstavba sokolovny nebyla realizována z důvodu vypuknutí 2. světové války.

1937 - Obecní zastupitelstvo a všechny složky v obci uspořádali smuteční tryznu k uctění zesnulého prezidenta T. G. Masaryka.

1938 - Mobilizace. Z naší jednoty narukovalo 25 Sokolů. Členové naší jednoty byli pověřeni vojenskou správou střežením železničních mostů mezi stanicemi Štěpánov - Střeň. Účast jednoty na X. všesokolském sletě.

1941 - Zrušení ČOS výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha za nepřátelskou činnost proti Velkoněmecké říši. Během války zahynulo 7 žerotínských Sokolů.

1945 - Osvobození obce. Obnovení činnosti Sokola Žerotín.

1948 - I přes změnu politických poměrů se Sokol dál snažil o výstavbu sokolovny, tentokrát ve formě kulturního domu. Sbírkou mezi občany bylo vybráno celkem 206 500 Kčs. V důsledku měnové reformy v roce 1953 byly finanční prostředky zcela znehodnoceny a z tohoto důvodu nemohlo dojít ke stavbě kulturního domu. Účast na XI. všesokolském sletě, který byl do roku 1994 posledním všesokolským sletem.

1951 - Dochází ke generační výměně ve vedení Sokola Žerotín. Vedoucím Tyršova odznaku zdatnosti se stává dr. Antonín Drešl, který byl významným československým vzpěračem a dlouholetým trenérem československé státní reprezentace. V této době sloužila jako tělocvična bývalá mlékárna, později se cvičilo v zámeckém velkém sále.

1952 - Za velkého přispění Sokola Žerotín postaveno místní koupaliště. Zrušení ČOS

1955 - Účast na první celostátní spartakiádě.

1957 - vytvoření ČSTV

1962 - Předsedou Sokola Žerotín zvolen Ladislav Krejčí, který tuto funkci zastával až do roku 1990.

1968 - Položen základní kámen kulturního domu, který byl konečným uskutečněním dlouholetých snah Sokola o vytvoření kulturně-společenského a sportovního zázemí v obci. Za výrazného přispění Sokola byl kulturní dům dokončen v roce 1975. Po stavbě kulturního domu došlo ke stavbě tenisových kurtů, které byly dostavěny v roce 1977.

V 50. a 60. letech fungují oddíly házené a odbíjené. Od roku 1977 začíná fungovat i oddíl tenisu. Od roku 1979 začíná také fungovat oddíl stolního tenisu a v červnu 1979 proběhl šachový turnaj. Do roku 1990 probíhala bohatá kulturní a sportovní činnost v jednotě a v obci. V obci se mimo jiné konala slavnost kácení máje.

1991 - Dochází na úrovni výboru jednoty ke generační obměně. Předsedou Sokola Žerotín se stává Jaromír Křivák. Zaniká oddíl odbíjené, vzniká oddíl karate, oddíl stolního tenisu pokračuje ve své činnosti, probíhá cvičení žactva

1992 - Zaniká oddíl karate, vybudována posilovna za 30 000 Kčs, přerušeno cvičení žactva pro nedostatek cvičenců. Podařilo se zajistit cvičitelku žen (pravidelně cvičí 20-25 žen), uspořádán dětský den a hody

1993 - proběhly 2 plesy, hody, nadále pokračuje činnost cvičení žen a oddílů tenisu a stolního tenisu

1994 - turnaj ženatí versus svobodní 4:2, koná se dětský den, hody, nadále pokračuje činnost oddílů tenisu a stolního tenisu a cvičení žen

1995-1996 - pokračuje činnost tenisu, stolního tenisu a cvičení žen, koná se ples, lyžařský zájezd, dětský den, hody a je vyvíjena brigádnická činnost. Do řídící činnosti v jednotě se nepodařilo zapojit mladší členy TJ, nemoc dlouholetého předsedy a obětavého organizátora Ladislava Krejčího výrazně poznamenala činnost jednoty.

1997 - Po dlouhé nemoci zemřel 28. března dlouholetý významný činitel naší jednoty i obce pan Ladislav Krejčí. S jeho odchodem se uzavírá kapitola, v níž byl Sokol součástí jednotné tělovýchovy. Na rozvoji Sokola a obce se dále významně podílel pan Josef Hajkr, řídící učitel v naší škole v 60. a 70. letech. Činnost jednoty prakticky ustává. Oddíl stolního tenisu funguje nezávisle na jednotě, účastní se soutěží a pořádá turnaje, stejně tak rekreační aerobic žen funguje bez vazeb na jednotu. Nezájem členské základny, absence cvičitelů a časové zaneprázdnění činovníků donutilo předsedu Jaromíra Křiváka k návrhu o rozpuštění jednoty a převedení veškerého majetku na obec Žerotín. Jeho návrh byl rozdílem jediného hlasu zamítnut, s tím, že na nejbližší členské schůzi bude sestaven nový výbor, který odvrátí zánik jednoty.

1998 - 2. května se konala valná hromada, na které byl zvolen nový výbor. Novým starostou se stal br. Radek Hrubý. Byl také odhlasován návrat do ČOS. Také byl schválen program na nadcházející období, který měl vyvrcholit oslavou 100 let TJ Sokol Žerotín. 14. června se koná dětský den. 23. října byla v Praze schválena registrace naší jednoty v ČOS.

1999 - 15. ledna se koná sokolský ples. 11. února se koná vystoupení divadla Járy Cimrmana v MKZ Uničov. Herci se setkávají s krojovanou delegací naší jednoty a stávají se čestnými členy naší sokolské jednoty. 19. března se naše jednota stává v Brně amatérským mistrem České republiky ve stolním tenise žen. 24. dubna se koná společná brigáda žáků ZŠ, MŠ, myslivců a Sokolů. 13. května je zahájena činnost oddílu malé kopané. 

Kolektiv autorů. Tělocvičná jednota Sokol Žerotín 1899 - 1999. 1. vydání. Žerotín : TJ Sokol Žerotín, 1999. 44 s.