Historie ČOS

    Bouřlivý revoluční rok 1848 a následný pád Bachova absolutismu přinesly nové naděje utlačovaným národům v monarchii a povzbudily sebevědomí národa. 

    To byly počátky pro uskutečnění Tyršovy myšlenky založit český tělocvičný spolek, který podle řeckého vzoru měl sloužit k tělesné, mravní i duševní obrodě českého národa. Tak po přípravách byla dne 16. února 1862 konána první valná hromada Pražské tělocvičné jednoty, která byla brzy pojmenována SOKOL. Tyršovi se podařilo získat a prosadit za starostu svého přítele Jindřicha Fügnera. Sám byl zvolen místostarostou a později náčelníkem.

    Mezi pracovníky této nové organizace byly vynikající osobnosti českého národního života: oba bratři Grégrové; kníže Rudolf Thurn-Taxis; profesor Emanuel Tonner; novinář a vůdce studenstva a dělnictva Josef Barák; Tomáš Černý, pozdější starosta města Prahy; profesor techniky Rudolf Skuherský; Ferdinand Náprstek; akademický malíř František Ženíšek a sochař Bohumil Šnirch. Zakládajícím členem byl i František Palacký a velkým přítelem Sokola byl i Jan Evangelista Purkyně. Kmotrem praporu Sokola se stala spisovatelka Karolína Světlá, prapor i návrhy kroje maloval sám Josef Mánes.

    Nadšení širokých vrstev, obětavost lidu, revoluční nálada, pořádání velkých slavností a projevů, to vše přispívalo k rychlému rozvoji Sokola i na venkov. Ale ne všichni chápali pravý význam Sokola, a tak brzy vznikly dva směry. První kladl důraz na veřejné vystupování Sokola a byl by z něj vytvořil národní gardu tvořící dekoraci národním manifestacím a slavnostem, svým polovojenským rázem připomínal vojenskou sílu národa. To bylo druhému směru, jehož představiteli byli Tyrš a Fügner, málo. Oba sice také pořádali sokolské slavnosti a účast Sokola na národních slavnostech, ale hlavní úkol viděli v pravidelném cvičení, kde pomalu, den za dnem, usilovným, soustavným a vytrvalým cvičením rostli a sílili na duchu i na těle, kde drobnou, ale vytrvalou prací, nečekajíce ani pochval, ani odměn, tužili se nejen v tělesných výkonech, ale i ve ctnostech obecných a národních. Tyrš i Fügner se právem obávali, že okázalé vystupování na veřejnosti s brannými prvky by mohlo vést k rozpuštění Sokola, a proto poukazovali na to, že lid se může v nedlouhé době obstojně vycvičit, může se i nadchnout, avšak tělesné zdatnosti bojovné nelze mu nakvap dodat. Zde toliko dlouholetá činnost může míti rozhodné výsledky. A těch chtěl Tyrš vytrvalým sokolským cvičením dosáhnout. Oba směry se utkávaly, ale nakonec směr Tyršův a Fügnerův zvítězil. Idea sokolské myšlenky měla vedle tělocvičného i velký společenský a vlastenecký rozměr a přelévala se z měst i na venkov. Dlužno říci, že tehdejší tuhá rakousko-uherská státní moc nenahlížela příznivě na nové proudy kulturní a výchovné činnosti u svých porobených národů, nicméně některé spolky trpěla jako účelové, ve kterých neviděla nebezpečí pro říši, a tím také Sokol považovala jen za tělocvičný spolek.

1866 - Po vypuknutí prusko-rakouské války zavedl Sokol bojový výcvik odhodlán bránit horské průsmyky proti Prusům. Rakouská vláda z obavy před vytvořením českého národního vojska toto odmítla.

1871 - Započato vydávání časopisu SOKOL

1882 - I. sokolský slet

1889 - Vytvořena Česká obec sokolská

1891 - II. všesokolský slet

1895 - III. všesokolský slet

1896 - ČOS vstupuje do "Evropské unie tělocvičných sportů" a zásluhou br. Gutha-Jarkovského se stává spoluzakládajícím členem Olympijského výboru.

1901 - IV. všesokolský slet

1906 - OH Athény - br. Honzátko mistrem světa v pětiboji

1907 - V. všesokolský slet

1908 - založen Svaz slovanského sokolstva

1912 - VI. všesokolský slet

1914 - 1. světová válka. Sokolstvo se stává iniciátorem a jádrem československého zahraničního vojska v Rusku, Francii a Itálii, jakož i pomocných a vojenských akcí krajanů v Americe.

1915 - ČOS rakouskou mocí rozpuštěna, představitelé zatčeni a odsouzeni k smrti

1916 - Vytvořena Národní rada československá - Masaryk, Štefánik, Durich, Beneš

1918 - Sokolstvo sehrálo rozhodující roli při převratu 28. října. Předem zorganizované sokolské Národní stráže zabezpečily pořádek a ochranu veřejného majetku. Čtyři pluky Stráže svobody, sokolské dobrovolnické setniny a prapory, složené převážně ze Sokolů, v menší míře i z příslušníků DTJ, Střelců a Orlů, vykonali státu cenné služby zejména v pohraničí, na Těšínsku a nejvíce na Slovensku při jeho obsazování a při odražení maďarského vpádu v roce 1919. Velitelem Národních stráží byl náčelník ČOS dr. Jindra Vaníček. Prvním generalissimem domácí československé armády byl starosta ČOS dr. Schneider. I další významní představitelé byli Sokoli. Např. ministr války gen. dr. M. R. Štefánik, ministr zahraničních věcí dr. Edvard Beneš, prezident-osvoboditel T. G. Masaryk a mnozí další

1920 - VII. všesokolský slet

1926 - VIII. všesokolský slet

1932 - IX. všesokolský slet

1934, 1936 - br. Hudec mistr světa na kruzích

1938 - prof. Gajdoš mistrem světa v tělocviku. X. všesokolský slet. Zrušení a zabavení majetku Sokola na Slovensku ve prospěch Hlinkových gard. Mnichov. Československá armáda opouští pohraniční pevnosti. Celé sokolské župy pohltilo Německo. Statisíce lidí prchají do vnitrozemí Čech a Moravy.

1939-1945 - Část Sokola odchází přes Polsko, Rumunsko do SSSR a na Střední východ, dále pak do Francie a Velké Británie, kde vstupují do řad naší zahraniční armády a zakládají sokolské jednoty u československých leteckých perutí britského královského letectva (RAF). Druhá část Sokolstva zůstává ve vlasti a zakládá vlastní odbojovou organizaci "JINDRA", která na žádost prezidenta Edvarda Beneše napomohla a spolu s výsadkáři uskutečnila atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Sokol za činnost proti Říši byl zakázán a všichni čelní činovníci Sokola, do úrovně žup, byli zatčeni. Bezmála 20 000 Sokolů bylo uvězněno, umučeno a popraveno. Sokolské zásluhy o osvobození a obětím pro ně přinesené, byly zhodnoceny jednak zvláštním projevem prezidenta dr. Edvarda Beneše, jednak připnutím Československého válečného kříže 1939 na prapor ČOS, jakož i vyznamenáním jednotlivých sokolských činovníků za odbojovou činnost

1945 - osvobození, obnovení ČOS

1948 - XI. všesokolský slet, utvořen v ČOS akční výbor, který odstranil starostu i náčelníka Sokola. Po sletu nastala tvrdá perzekuce a zatýkání pro režim nepohodlných členů ČOS.

1952 - ČOS zrušena a Sokol se stává součástí jednotné tělovýchovy

1990 - obnovení ČOS

1993 - založen Světový svaz sokolstva

1994 - XII. všesokolský slet

2000 - XIII. všesokolský slet

2006 - XIV. všesokolský slet

2012 - 150. výročí založení Sokola a XV. všesokolský slet

 

Kolektiv autorů. Tělocvičná jednota Sokol Žerotín 1899 - 1999. 1. vydání. Žerotín : TJ Sokol Žerotín, 1999. 44 s.