8. říjen - Památný den Sokola

    Česká obec sokolská si 8. října připomene jedno smutné výročí. 8. října 1941 byla výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek byl úředně zabaven. Při tzv. „sokolské akci“ v noci ze 7. na 8. října 1941 byli všichni činovníci z ústřední, žup a větších jednot zatčeni, mučeni, vězněni a nakonec deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků v době okupace zahynulo1.

    O osudu Československa rozhodli představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie již koncem září 1938 na tzv. Mnichovské konferenci. 30. září 1938 přistoupil čs. prezident Edvard Beneš spolu s vládou na podmínky velmocí a přijal mnichovský diktát. Značné byly ztráty hospodářské. V odtržených oblastech se nacházely dvě pětiny průmyslové kapacity státu. 14. března 1939 byl v Bratislavě vyhlášen samostatný Slovenský štát, jejímiž hlavními představiteli byl Jozef Tiso a Vojtěch Tuka. 15. března 1939 v 6:00 začal německý wehrmacht bez odporu obsazovat území Čech a Moravy. 16. března 1939 byl Adolfem Hitlerem vyhlášen Výnos vůdce a říšského kancléře o vytvoření protektorátu Čechy a Morava. Skutečnou moc v protektorátě reprezentovala německá okupační vláda v čele s říšským protektorem. Koncem září 1941 byl do Prahy povolán Reinhard Heydrich, který nahradil dosavadního říšského protektora Konstantina von Neuratha. Po svém příjezdu vyhlásil Heydrich první stanné právo (září 1941 – leden 1942), nechal zatknout předsedu vlády A. Eliáše a rozběhl se kolotoč zatýkání, poprav, transportů do koncentračních táborů. Na Heydricha byl 27. května 1942 proveden atentát. Heydrich zemřel 4. června 1942. Tento čin vyvolal okamžitou vlnu represí. Znovu bylo vyhlášeno stanné právo2.

    A jaká byla situace v Žerotíně? Po Mnichovské konferenci se hranice posunula až k Žerotínu. V říjnu 1941 byla naše jednota rozpuštěna a většina mládeže se začala scházet v místním Kuratoriu. Byla zde sice různá omezení (např. zákaz hraní a poslouchání jazzu a swingu či nošení širokých kalhot a tzv. bombajek), žerotínská mládež však nebyla vychovávána v duchu nacismu. Dospělí členové naší rozpuštěné jednoty tuto organizaci zcela ignorovali. V obci se za okupace objevovali jak projevy vzdoru a odboje, tak projevy kolaborace. Naši občané se snažili, i přes přísné tresty, pomoci zajatcům z pochodů smrti, tím že jim pomáhali jídlem, šatstvem i úkrytem. Nakonec byla naše obec 6. května 1945 večer osvobozena Rudou armádou3.

 

Zdroje, použitá literatura

1 http://www.sokol-cos.cz/TZ-pam%C3%A1tn%C3%BD%20den%20sokolstva.doc?page=tiskove_zpravy_COS

2 KOHOUTKOVÁ, Helena a KOMSOVÁ, Martina. Dějepis na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2005. 256 s. Na dlani. ISBN 80-7346-057-2.

3 http://theses.cz/id/x6kg21/Radek_Hruby_diplomova_prace_komprimace.pdf